Miloslav Troup (30. června 1917, Hořovice – 22. února 1993, Praha) byl český malíř, ilustrátor, grafik a typograf. Ve své volné tvorbě rozvíjel lyricko-symbolický styl, který ho řadí k okruhu Druhé Pařížské školy (Nouvelle École de Paris). Jeho dílo propojuje jemnou koloristiku, ornamentální rytmus a duchovní témata. Během svého pobytu v Paříži pochopil odkaz kubismu a fauvismu, aby z této bohaté matérie vytvořil svébytný a neopakovatelný obraz světa. Byl autorem ilustračního doprovodu k více než 140 knižním titulům, návrhářem vitráží a tapisérií. Jeho práce jsou zastoupeny ve významných českých, moravských i zahraničních sbírkách.

​

Život

Troup se narodil v rodině železničního inspektora jako prostřední ze sedmi dětí. Dětství strávil v Hořovicích a později v Hluboké nad Vltavou, kde vznikl jeho výrazný vztah k jižním Čechám. Po nedokončeném gymnáziu studoval na Státní grafické škole v Praze (1934–1936), obor knihařství. Následně absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1936–1942) u prof. Jaroslava Bendy, kde se zaměřil na knižní grafiku. V roce 1945 získal stipendium francouzské vlády a v Paříži studoval na École nationale supérieure des Arts Décoratifs u Françoise Desnoyera a na École des Beaux Arts u Maurice Brianchona.

V Paříži mu byl přítelem a mentorem kunsthistorik Václav Nebeský, který společně s francouzským kritikem Pierrem Descarguesem pomohl Troupovi navázat kontakty s tehdejšími významnými umělci, jako byli Oscar Dominguez, André Lhote, Georges Braque , Pablo Picasso nebo Serge Poliakoff. Jeho ateliér v pařížské čtvrti Ivry navštěvoval i František Kupka. Díky těmto kontaktům se Troup mohl aktivně zapojit do uměleckého života Paříže. Otevřely se mu tak dveře nejen k inspiraci, ale i k profesnímu růstu v uměleckém prostředí, což zásadně ovlivnilo Troupovu orientovanost i celkové výtvarné směřování.

Během pařížského pobytu se tak postupně sbližoval s okruhem Druhé Pařížské školy. Vystavoval s kolektivy Peintres d’aujourd’hui a Jeune École de Paris. Dostával příležitosti k ilustracím a jeho umělecká kariéra směřovala k pozoruhodnému vzestupu . Na konci 40. let však do Troupova života vstoupily události spojené se začátkem studené války. Byl postaven před rozhodnutí, zda pokračovat v slibně začaté malířské kariéře ve Francii nebo jí opustit a vrátit se do Československa, které se po roce 1948 stalo komunistickou diktaturou ovládanou z Moskvy. Navzdory varování rodiny a přes to, že se pro něj otevíraly v Paříži skvělé perspektivy zvítězila u Miloslava Troupa touha po domově a na začátku roku 1950 se vrátil do Československa.

Po návratu do Prahy čelil nepochopení a odmítání jeho moderního výtvarného vidění. Přesto však pokračoval v tvorbě v ateliéru ve Veleslavínově ulici. Jeho vztah k literatuře, historii, k pohádkám, pověstem a k literatuře pro děti jej nasměroval ke knižní ilustraci a ta se stala důležitou součástí jeho tvorby. V 60. letech se oženil s malířkou Marií Vindišovou a přestěhoval se na Malou Stranu. S tím souvisí začátek dlouholeté práce na monumentálním souboru pláten Pražského cyklu. V šedesátých letech navazuje Troup spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou a navrhuje pro ní řadu gobelínů. Pravidelně zajíždí do jižních Čech k rodině svého bratra Zdeňka, prachatického lékárníka. Ze zahraničních cest

měla na jeho tvorbu vliv chorvatská Dalmácie a později severní Itálie, jíž opakovaně navštěvoval v souvislosti s léčebnými pobyty jeho churavějící manželky. 22.února 1993 MILOSLAV TROUP umírá v Praze, pohřben na hřbitově v Prachaticích.